Segment autorského cyklu Historie opakuje sama sebe sestává z instalace čtyř kopií antických sloupů v prostorách mateřské školky pražského sídlišti Vlasta. Povrch akrylátových sloupů je zpracován digitální klíčovací barvou odkazující k absenci dějinného kontextu v rámci dnešní funkce budovy. Virtuální modrá demonstruje prázdná místa na mapě naší vlastní, nepříliš vzdálené historie. Sloupy využívají originálních nosníků a cíleně zakrývají původní průmyslové vzezření. Průčelí školky na několik měsíců s nadsázkou propůjčuje charakter řecké agory – shromáždiště svobodných občanů, které byly klíčovými urbanistickými prvky řeckých městských států, jejich řízení, obchodu i demokracie.
Dílo využívá specifické architektonické nestylovosti budovy a její vazby na kdysi velkoryse pojednané sídliště, vzdálené prakticky jen několik desítek minut od historického centra Prahy. Mateřská školka Magnitogorská se metaforicky nachází ve stínu pyramidy překotných dějin. Stojí v sousedství historické továrny Koh-i-noor, navazuje na prostor rakousko-uherských Vozatajských kasáren Vršovice (během II. světové války obsazených nacistickou armádou) a stala se i součástí nuceného odsunu 3 500 obyvatel (převážně rodin vojáků z povolání) z obce Milovice v důsledku sovětské okupace po roce 1968.
Dnešní sídliště definuje zateplovací háv různobarevného polystyrenu nad rozpadajícím se utopistickým podloubí, opuštěné umělecké plastiky, neudržované zeleně, ale i přibližující se zájem developerů, zatímco jeho veřejný prostor jsme společně opustili nebo nikdy nezabydleli(?).