Přepínání oka mezi středem kompozice za obrazem, tj. na zdi a zdí vně obrazu je tématem, které mne zajímá dlouhodobě. Aktuální série pracuje s mizením objektového středu při zachování geometrického řádu kruhu a jeho opakování. Z kruhového formátu je odstraněna střední část obrazu, za kterého se tímto stává objekt na pomezí obrazu a jeho vlastní rámu. V daném cyklu se navíc snažím vytvářet jednotky přenosné do různých nových formátů práce s obrazem coby s grafickým prvkem. Ve formátech se střídají pravidelné (pevné) hrany s volnými a intuitivně hledanými (měkkými) tvary. Objekty je možné flexibilně kombinovat s dalšími výtvarnými materiály a technikami, nebo jimi přímo reagovat na dispozici různé architektury. Svým tvarem popírají podstatu vertikálního či horizontálního řazení, obíhají v různých aretačních bodech svou vlastní osu a v podstatě slouží jako demonstrace absentující jistoty – jak správně adjustovat závěsný obraz.
Imprese dokonalosti s okrajovými defekty (2016, akryl, dřevo, plátno, Ø 100 cm)
Ostrov separace (2016, akryl, dřevo, plátno, Ø 100 cm)
Měkký obvod (2016, akryl, dřevo, plátno, Ø 100 cm)
Černá díra na slunci (2016, akryl, dřevo, plátno, Ø 100 cm)
Pohled do výstavy Shaped Cnavas (Galerie NTK, 2016)